Testování kvality DVD médií

Vzhledem k tomu, že DVD média nejsou v současné době ještě na takové kvalitativní úrovni jako CD-R/RW média není od věci zmínit se o problematice kvality DVD médií a o správných parametrech, kterým by měli média vyhovovat.

Nejdřív by bylo vhodné popsat jak jsou data "rozloženy" na DVD médiu: data jsou v sektorech: 12 bytů hlavička, 2048 bytů data, 4 byty EDC (Error Detection Code). Těchto 2064bytů je rozděleno na 12 řádků a ke každému řádku zvlášť přislouchá jeden deseti-bajtovej zabezpečovací kód Parity Inner (PI). Každých 16 takhle uspořádaných sektorů vytváří ECC blok, který představuje 192 řádků. K těmto 192 řádkům se přidává ještě 16 řádků Parity Outer (PO). Každý řádek PO je zabezpečen desetibitovým kódem PI.
Celkově tedy představuje jeden blok 208 řádku a 192 sloupců. Každej blok obsahuje 208 desetibytových kódů PI a 172 šestnáctibytových kódů PO. Data jsou tím pádem zabezpečeny oběma kódy.
Při čtení se chyby opravují nejdřív pomocí kódu PI (Parity Inner Error). Pokuď je počet chyb nevyhovujíci (je jich příliš moc) nastupuje PIF (Parity Inner Failure) + oprava pomocí kódu PO. Až po neuspěšné opravě chyby pomocí kódu PO nastáva stav POF (Parity Outer Failure), který navenek způsobí nečitelnost dat a označí místo za nečitelné. Jednoduše řečeno PIF představuje počet chyb opravovaných za pomoci kódu PO. Měření se provádí v programu KsProbe který umí v jednom měření zjistit jak PO, tak PIF.

V jakých mezích by se vlastně měli pohybovat hodnoty PO a PIF?
Podle specifikací ECMA 267 (DVD-ROM), 337 (DVD+R/RW) a 338 (DVD-R/RW) je disk vyhovující, má-li v osmi po sobě jdoucích ECC blocích dohromady počet PI chyb maximálně 280 a v jednom ECC bloku počet chyb PIF maximálně 4. Zde bych podotknul, že u nekterých mechanik je médium plně vyhovujicí s počtem chyb PI přes 800, v jiný mechanice je maximálně nevyhovující. Vliv na tyto hodnoty ma také rychlost. Čím je rychlost čtení vyšší, tím větší chybi na médiu naměříme.
V programu KsProbe je dobré provádět testy 4x CLV, kdy je zabezpečen stálá rychlost datového toku. Po otestování máme k dispozici graf, u kterého je možné že někde vyskočí počet chyb PI a PIF o několik řádů víc. Při opakovaném testu tam už není a je na jiném místě. Proto je dobré tyto občasné špičky z grafu vymazat - neoprávněně snižují kvalitu média. Jedná se o chybu mechaniky a ne média. Graf bude zcela jinak při rychlostech 1x a 2x CLV (téměř ideální), u zmíněné 4x CLV je už poznat částečné zhoršení - a to je vhodné pro testování.

Jaký vliv má mechanika na kvalitu zápisu?
Bude to možná znít až neuveřitelně, ale mechanika má celkem velký vliv na médium. Když se to globálně veme, tak se vlastně ani nejedná o test DVD média, ale spíš test kompatibility DVD médium verzus DVD mechanika. Některé média se jeví jako zcela bezchybné (např. Plextor PX712), jinde je na stejným médiu v jiné vypalovačce překvapivé množství chyb (např. LiteOn851S a TEAC W58G-A při zápisu 8x), naštěstí je ale tohle jenom ojedinelé.
Míra počtu chyb se dá taky připsat firmwaru mechaniky. Je logické, že nasledovní (novější) firmware zlepší vlastnosti mechaniky či už při čtení nebo zápisu.

Je tedy hodně obtížné říct, že jedno jediné médium je nejlepší, jde spíš o to, najít si tu nejlepší kombinaci: moje mechanika + médium které v mé mechanice vyhazuje co nejmíň chyb.